2002

V prosinci :

Dne 30.12. se na „srazu uklízeček" obytného vozidla sešli v mělnické restauraci Na hradbách samí muži. Obě pozvané ženy se bohužel nemohly zúčastnit. Před pánskou jízdou situaci zachránil Slávek, který sice přijel pozdě, ale s Lenkou G. Probíralo se lecos, i budoucnost, a mj. jsme schválili další výjezd do Pyrenejí - ale až v roce 2004.

Jak známo, také kulturou je (normální) člověk živ. Po roce jsem se opět zúčastnil 23.12. pěší procházky Prahou pořádané kolegy ze svérázného TKDČ (=taneční klub dlouhých čepic). Lidiček se sešlo snad 50. Tentokrát se místo klasické procházky s výkladem plulo parníkem po Vltavě, což bylo také pěkné, stejně jako závěrečné „nepovinné" posezení ve vinotéce.
V úterý 17.12. jsem zajel do Německa a po mnoha letech navštívil koncert starých dobrých Puhdys. Kapela a její hosté svým vánočním koncertem potěšili vyprodaný sál (1700 diváků) v Chemnitz (bývalý Karl-Marx Stadt). Stejně nás Čechy nadchly krásné (a vkusné) vánoční trhy, navštívené před koncertem. Lze dodat jen - kam se hrabou naše města...

Počítadlo přístupů na stránky Mike dosáhlo 8. prosince 2002 stavu: 3500

Z více než pětiměsíčního pobytu v U.S.A. se vrátil světoběžník Milan. Svými skvělými historkami pobavil v sobotu 7.12. v mělnické Čínské restauraci skoro kompletní anglický tým.

Dne 5.12., proti loňsku o měsíc později, byla konečně zazimována obytná Avia. Důvodem časového skluzu byla především rekonstrukce interiéru, která na jaře bude pokračovat.

Prakticky celý měsíc probíhají intenzivní přípravy detailů příští sezóny. První takové sezení se konalo 1.12. při příležitosti „kolaudace“ nového pražského bytu našich kolegů Honzy a Jany z anglického týmu.

V listopadu :

V sobotu 30.11. představil Honza Rychtařík svou verzi Norska 2003. Mně i PPmu se trasa moc líbí!

V neděli 24.listopadu jsme v Praze Edenu navštívili zajímavé diashow cestovatele Leoše Šimánka a hlavně vyslechli jeho silně nevšední zážitky z putování po obou amerických kontinentech.

Dne 23.listopadu jsme v příjemném prostředí vinného sklepa mělnického Okresního muzea uspořádali druhý posezónní sraz. Stejně jako v Brně i zde, po vyhodnocení uplynulé sezóny, byli účastníci seznámeni s návrhem té příští, dozvěděli se detaily o úspěšně probíhající Cestě kolem světa Lucie a Michala a řadu dalších zajímavostí. Na závěr se promítal film z letošních Bernských Alp.
Celkem se obou posezónních srazů zúčastnilo necelých šest desítek nejaktivnějších cestovatelů z našich řad.

Dne 18.listopadu se v brněnském klubu Podivný Hamlet konal první posezónní sraz Mike s videoprojekcí z našich akcí. Zvláště promítání mělo díky kvalitní technice i filmům dobrou úroveň a zvažujeme podobné setkání uspořádat opět v lednu.

Dne 16.listopadu se sešli milovníci hor na každoročním SETKÁNÍ pořádaném CK Alpy Praha, tentokrát v Plzni. V rámci celodenního promítání vynikly především dva horolezecké pořady - Severní stěna Eigeru Čestmíra Lukeše a Kangchenjunga Radka Jaroše . K dostání byly i nádherné knížky obou horolezců - Žij své sny a Dobývání nebe. Mám obě! Mike

Dobrá zpráva pro všechny „aviatiky": dne 14.11. naše klubové vozidlo - obytná Avia (ročník 1973) - bez problémů prošla EM a STK.

V říjnu :

V nevlídném ránu 19.10. se mnoho vlídných lidí sjelo k poslednímu letošnímu cyklovýletu pořádaném z Mělníka. V zamlženém počasí se po nezbytné slze dobrého moku na zahřátí (padl na to přesně 1 litr slovenské borovičky) peloton vydal Kokořínským dolem na Ráj. Několik opozdilců se připojilo po trase. I když se během cesty vyjasnilo, na Ráji nás zaskočila dokonalá zimní krajina. Ale tu vytvořil tým filmařů z Barrandova na přání jakési britské společnosti. Po výjezdu na Housku a tamním krátkém oddechu jsme pod PéPého vedením sjeli po cyklotrase do Příboh a zpátky na Ráj. Krásná cesta. Po výborném občerstvení v menší hospodě (tu větší zabrali filmaři) dál kolem hradu Kokořín, přes Vysokou a Chloumek zpět na Mělník. Na zakončení U Beníšků se objevili i dva totální nestíhači. I s nimi se letošního Loučení zúčastnilo rovných 40 lidí. Najeto cca 60 km.

Přesně o týden později - v sobotu 26.10. se v podobném počasí rozloučili se sezónou brněnští cyklisté. Zde byla účast slabší než před týdnem, ale akce pořádaná oddílem cykloturistiky TJ Favorit Brno se mi i tak líbila. A to včetně závěrečného pokřiku u horního můstku nad Macochou. Po Moravském krasu (a večerním Brně) najeto 80 km. Mike

Počítadlo přístupů na stránky Mike dosáhlo dne 16.října v 11:06:44 stavu: 3000
Průměrný letošní počet unikátních přístupů se tedy během léta snížil na 8 až 9 návštěvníků denně.

V září :

Od 30. srpna do Prahy přilétali zahraniční cyklisté toužící poznat krásy Slovenska. 1.září v Popradu byl zahájen první turnus, 15.9 druhý. Akce byla zaměřena na Národní parky středního a východního Slovenska - Vysoké Tatry, Pieniny, Slovenský Ráj, Nízké Tatry. Po návratu do Čech strávili pár dní tady na Mělníku a v Praze. Účastníci převážně z Velké Británie byli příjemně překvapeni nádhernou slovenskou přírodou i zdejším okolím (Kokořínsko). Drobným kazem druhého termínu bylo chladné a občas i vlhké počasí. Bezvadnou partu cyklistů však nerozhodilo. 28.září skončila jejich odletem mezinárodní část sezóny MIKE.

V srpnu :

Ve dnech 10.- 26. srpna se konala akce roku - 12 denní přejezd Pyrenejí od moře k moři.
Začínali jsme „fackovací" koupelí v divokém Atlantiku dne 12.8. a končili mnohem klidnějším koupáním ve Středozemním moři dne 24.8. Mezitím účastníci projížděli po doporučené trase a mnozí si i přidávali. Výsledkem je více než 1500 najetých km u Sv. Jindřicha, u ostatních o něco méně.
Především první týden jsme však často byli duchem spíš doma, v zatopených Čechách.
Podrobné statistické údaje včetně celkového převýšení má Kalimero.

Na přelomu července a srpna jsem zažil hezkou necyklistickou dovolenou v Chorvatsku. Potápění v čistém moři plném nejrůznějších, často pestrobarevných živočichů mě nadchlo! Tichý podmořský svět má mimořádné kouzlo. V kempu se mi přesto povedlo napsat dva články o letošní Tour de France. V Cykloturistice bohužel nebyl otištěn ani jeden.

V červenci :

21.-26. července: Velké vedro, 4 etapy (ze šesti) delší než 130 km, ohromná atmosféra všude tam, kde se v Provence a v Savojských Alpách pohybovala Tour de France - to je stručný výčet hlavních znaků náročného putování Francií (a malinko i Itálií a Švýcarskem).
Na úvod výjezd na Mont Ventoux, v dalších dnech postupně přejeto 5 dvoutisícových sedel včetně Col de Iseranu 2770 m a Grand Bernarda 2473 m. Najeto přes 700 km.
Obrázky z Tour najdete ve Fotogalerii.

9.- 16. července proběhlo cykloturistické putování po nejhezčích místech Dolomit. Zpestřením byly pěší procházky po Monte Pianu a Col di Laně - významných bojištích 1.světové války. V šesti etapách na kole najeto 330 km a nastoupáno přes 8000 m.

V neděli 7.července se jel třetí = závěrečný radmarathon Alpského poháru 2002. Předcházel mu můj nečekaně komplikovaný přesun ze Švýcarska. Do rakouského Hollersbachu, campu 5 km od místa startu, jsem se dostal až s pomocí kolegy Kalimera pozdě v noci. Po 4 hodinovém spánku se mi však povedlo objet celý 177 km dlouhý okruh z Mittersillu do Mittersillu přes Grossglockner (nejvyšší bod Hochtor 2504 m) v naprosté pohodě. Závodu se úspěšně zúčastnilo největší množství českých cyklistů v jeho pětileté historii.

První prázdninový týden patřil tradičnímu pobytu pod Bernskými Alpami v krásném Švýcarsku. Ohromnou pohostinnost prokázali naši hostitelé. Novinkou byl celotýdenní vstup zdarma na místní koupaliště. Zde také proběhlo, v rámci družebního večeru, setkání s novým starostou. Během 6 celodenních výletů 30.června - 5.července, některými účastníky nazývanými „vysoká škola cykloturistiky“, najeto 450 km včetně tři dvoutisícových průsmyků - Grimsel, Furka, Susten.

V červnu :

Salzkristall - druhý radmaraton Alpského poháru měl start 23.června v Halleinu u Salzburgu. O den dříve jsme si projeli důležité úseky, abychom se pak při prezentaci dozvěděli, že trať bude výrazně zkrácena. K tomuto kroku donutila pořadatele na poslední chvíli rakouská policie z obavy o bezpečnost účastníků. Beze změny zůstal jen úsek vedoucí německým Berchtesgadenskem. Z českých účastníků dosáhl ve velkém vedru nejlepšího výsledku na „sprinterské“ trati 100 km Jan Tichý, ale neztratili se ani ostatní.

Ve dnech 10.- 23.6. přejel expediční tým (Josef Honz, Martin Vejmělka, Karel Dostál, Arnošt Pavlištík a Dalibor Votýpka) několik dvoutisícových průsmyků na pomezí Francie a Itálie. Více viz Expedice.

Víkend 15.-16.6. jsme strávili v Krušných horách. Pokračování loňské akce nás zavedlo mj. na Klínovec, ale většinou jsme jezdili po saské straně. 24 lidí utvořilo výbornou partu, která s úsměvem přečkala také 2 sobotní bouře a 4 nedělní defekty. Najeto 65 + 60 km.

Nehezkým počasím byl částečně ovlivněn výlet do Zillertálských Alp 6.- 9.6. Mraky nám neumožnily podívat se na ledovce nad Hintertuxem, ale jinak plány vyšly. Na kole mj. po Taurenradweg a přes Gerlospass 1628 m najeto 175 km, pěšky jsme si prošli kus Achentalu - údolí nad mohutnými Krimmelskými vodopády.

Na pěší přechod Malé Fatry se v sobotu 1.6. ráno sjelo do Žiliny 17 lidí z celé republiky.
Nádherné počasí a tím i výhledy vydržely celý den. V noci však přišla studená fronta se sněžením, takže spaní pod širákem dostalo nečekaný náboj. Ráno jsem na Chatě pod Chlebom, jejíž skvělý chatař nás zachránil, zhodnotil akci takto: „Nečekal jsem, že první den dojdeme až sem a nečekal jsem, že druhý den skončíme už tady.“ Mike

V květnu :

Počítadlo přístupů na stránky Mike dosáhlo 28. května 2002 stavu: 2000

Ve dnech 24.- 31.5. proběhlo první letošní alpské putování. Všechny cíle jsme splnili: projet oblast Amadé včetně účasti na tamním Radmarathonu (pořadateli pro nepřízeň počasí zkrácen), přejezd Grossglocknerhochalpenstrasse od severu k jihu (nahoře vichr, teplota +2 oC!) a návštěva 16.etapy slavného Gira v Dolomitech (až tady bylo hezky). Profesionály jsme sledovali na passu Fedaia. Vyjet sem, pod Marmoladu, evidentně dalo zabrat i jim. Fantasticky si vedl Mexičan Perez, pozdější vítěz etapy.
Za 6 dní jsme najeli 650 km. Nuto zmínit, že výborné 4. místo na Amadé zajela Dáša Likusová.

Ve středu 22.5. jsme s P.P. podnikli dlouho odkládaný průzkum možných tras úvodní etapy chystaného cyklovíkendu 15.-16.6. Saská část Krušných hor nás i tentokrát doslova uchvátila. Malebná údolí s úzkorozchodnou železnicí a úzké příhraniční terénní stezky jsme proto bez váhání zařadili do trasy.

O víkendu 18.-19.5. jsme poctivě projeli Novohradské hory - v sobotu z Dolního Dvořiště do Nových Hradů (kromě posledních 4 km vše Rakouskem), v neděli naopak českou stranu se zakončením v Kaplici. Bezvadnou atmosféru vytvořenou 30 cykloturisty a cykloturistkami nejrůznějšího věku nepokazila ani neplánovaná zajížďka P.P.ho předvoje za Joachimstalem, ani počasí - až v neděli odpoledne mžilo, déšť se nekonal vůbec. Najeto 75 + 70 km.

Ve čtvrtek 16.5. se po dlouhé době konala větší „výrobní porada“. U Beníšků se na venkovních lavicích kromě mě a P.P., kteří překreslovali do kopií map novohradské trasy, objevili další 4 cyklisté z Mike. Mezi hosty byl také herec Petr Rychlý, který se při odchodu nechal slyšet, že: „Je to tu hrozně pěkný“.

Další kokořínská vyjížďka, nazvaná Dubsko, se konala v sobotu 11.5. Stejně jako před 14 dny i nyní byla předpověď počasí mnohem horší než skutečnost (nespadla ani kapka vody, místy vykouklo sluníčko). 28 účastníků, z nichž jen tři jeli i minule, na určitých místech poslouchalo zasvěcený výklad profesora Hovorky, který připravil pestrou trasu. Jelo se terénem přes Bílé břehy ke skalnímu bytu ve Lhotce (děkujeme místním za umožnění vstupu), dále kolem pštrosí farmy celým údolím přes Ráj na Beškovské sedlo, kolem koupaliště v Nedamově do Dubé. Odsud po obědě zpátky nejprve přímo na Beškov po novém asfaltovém koberci (kvůli Závodu Míru?) a Planým dolem do Vojtěchova. Pak přišla na řadu i cyklistika. Na Mělníku proběhlo zakončení tradičně U Beníšků. Najeto 75 kilometrů.

         První kilometry cyklistických světoběžníků

1.5. 2002 V pražské Oboře Hvězda před stejnojmenným letohrádkem sešlo na 150 příznivců prvního českého páru, který si troufá objet svět na kole. Lucku Kovaříkovou s Michalem Jonem na této úvodní etapě vedoucí přes Velvary a Říp do Mělníka doprovázelo 64 cyklistů a jeden pes, který se spokojeně vezl v košíku na zadním nosiči. Zvláštností pelotonu byly i dva tandemy. Nutno dodat, že bezpečnost všech zúčastněných této i další etapy jistilo auto typu Landrover s majákem a rovněž zdaleka viditelnou vlajkou města Mělníka, sponzorem vozidla.
Na náměstí ve Velvarech, stejně jako později na Řípu, se k pelotonu přidali další fanoušci obou cyklistů, zatímco jiní se z těchto míst vydali zpět do svých domovů. Po focení před rotundou na Řípu došlo ke zvěčnění většiny aktérů také před psychiatrickou léčebnou v Horních Beřkovicích! Zbytek etapy, která měřila 80 km, vedl přes poklidný Lužec nad Vltavou a Vrbno na mělnické náměstí Míru.
Celý den hřálo nejen sluníčko, ale také báječná atmosféra vytvořená všemi účastníky. Rovnou prozradím, že oboje vydrželo až na německé území.
Večerní neformální besedy v mělnickém autokempu se zúčastnilo 30 osob.

2.5. Pro doprovázející uspořádal náš cykloklub prohlídku historického centra Mělníka a poznávací vyjížďku na Kokořínsko. Možnost využilo 17 cykloturistů, především ze vzdálenějších regionů (např. Vyškov, Hranice na Moravě). Poznali tak např. skalní byty, serpentiny kolem hradu Kokořín, některé jeskyně, skalní útvary zvané „pokličky“ i další zajímavosti na území CHKO. Přitom najeli 55 kilometrů.
Svezli se i oba cestovatelé, pochopitelně bez brašen. Jejich kola byla pozdě odpoledne zkontrolována v místním cykloservisu OTTIS.

3.5. Před ranním odjezdem Lucie a Michal ještě doplnili své brašny o nářadí a další užitečné drobnosti. V půl desáté jim před radnicí popřála šťastnou cestu starostka města paní Zuzana Lišková. Poté odstartovali na poslední ryze českou etapu, dlouhou téměř 90 km. Společnost jim dělalo 16 cyklistů a výše zmíněné doprovodné vozidlo. Milé překvapení čekalo na cykloturisty u Lhoteckého rybníka, kde čekal nejen předem ohlášený pan učitel z mšenské základní školy, ale i jeho pomocník a hlavně 20 dětí! Peloton se rázem víc než zdvojnásobil. Malí cyklisté se s námi svezli až do Ráje.
Základní konvoj pokračoval přes Nosálov (skvělé občerstvení!) dál kolem Bezdědic až na úpatí Bezdězu. Poté krásnými a přitom málo známými cestami bývalým vojenským prostorem až do Kuřivod. Z hlavní silnice na Mimoň jsme si odskočili nahlédnout na letiště Hradčany, kde se před časem natáčel film Tmavomodrý svět.
Po obědě v Mimoni jsme všichni v pohodě dojeli vedlejšími silničkami do Jablonného v Podještědí. Odsud to byl už jen skok do Heřmanic, kde měli Lucka s Michalem zajištěn nocleh na ranči Malevil. Zde měli večer besedu v rámci doprovodného programu Malevil cupu - bikerského závodu s trasami vedoucími částečně i po německém území.

4.5. Ráno proběhl přesun stovek účastníků závodu na místo startu - náměstí v Jablonném. Zde byli oba cestovatelé naposledy v České republice veřejně prezentováni. Báječnou atmosféru dokreslilo i požehnání od „klasické“ babičky. I ranec buchet od ní na dalekou cestu dostali. Další loučení proběhlo těsně před pouhých 6 km vzdálenou hranicí. Zde, v Petrovicích, se o proviant postarali rodiče aktérů. Občerstvení bohaté co do množství i sortimentu zachytila na své kamery TV Prima.
Také v této etapě doprovázela Lucku s Michalem necelá dvacítka příznivců a přátel. Drtivá většina z nich pokračoval i po německém území, konkrétně pěkným krajem Lužických Srbů. I nadále přálo počasí, až v závěru odpoledne se zvedl vítr. Před ním jsme se schovali v centru Budyšína. Zde proběhlo plánované rozloučení s větší částí doprovodu - dle naší tradice jsme poseděli u zdejšího výborného černého piva. Poté jsem vyrazili na poslední společný kilometr a ve čtvrt na sedm došlo k více než symbolickému rozdělení tras. Na křižovatce za mostem přes Sprévu odbočili oba cestovatelé + poslední dva doprovázející cyklisté doprava na sever, zatímco zbytek pelotonu se dal doleva na jih. Až tady padá na všechny zúčastněné smutek... Ale co se dá dělat, je potřeba jet dál.
Lehce svérázný popis úvodních etap najdete na Kalimerově stránce (www.filabel.cz/kalimero.htm).
Další osudy expedice můžete sledovat měsíčně v časopise Cykloturistika a v denním tisku. Nejaktuálnější zprávy najdete na internetové adrese http://www.luciemichal.cz/cvk/index.htm, kde jsou i fotky pořízené Kalimerem

V dubnu :

V sobotu 27.4. proběhl 6. ročník akce Kokořínsko silnicí i terénem. Účastníci, které neodradila předpověď počasí, na úvod obdrželi od spolupořádající Správy CHKO krásný plakát Kokořínska a pak se postupně dozvěděli o Národní přírodní rezervaci Polabská černava, o Velkém Vrutickém pramenu, o vodárně Stříbrník a o změnách na Harasově. Výklad připravil a v prvních dvou případech i sám přednesl vedoucí Správy CHKO Kokořínsko Ing. L. Pořízek. Všech 30 účastníků také zaujala nová přehrada u obce Trnová - jediné místo, kde nás zastihl (naštěstí lehký a krátký) deštík. Celkem najeto 66 větrných, ale jinak pěkných kilometrů.

Cyklistické soustředění v Černé Hoře a v Dalmácii 12.- 21.4. splnilo hlavní účel - najet v teple několik set kilometrů. Kromě jízdy po vedlejších a místy i hlavních silnicích (všechny vesměs v lepším stavu než naše) jsme navštívili známá města jako Kotor, Dubrovník, Split, Šibenik, Zadar, národní parky a přírodní rezervace a na závěr se i vykoupali v moři. Máme hodně zážitků, protože jsme v sedmi etapách najeli mnoho kilometrů. V mém případě 840, ostatní měli ještě o něco víc. Nastoupané metry, zvlášť v Černé Hoře, určitě také stojí za řeč. Tady však evidence chybí.

V sobotu 6.4. jsme projeli a poznali Brdy v rámci vyjížďky Z Rokycan do Prahy. Trasa i sestava bezva. Jen to počasí.... téměř celý den poletoval sníh. Všech 9 lidí (z toho 4 ženy) z různých míst (Praha, Kladno, Mělník, Byšice, Plzeň) akci i za těchto podmínek zvládlo, a přitom většina najela víc než 120 km. Tomu se říká DOBRÝ START do sezóny!
Detailní popis včetně zážitků čtyřčlenného pátečního předvoje najdete na Kalimerově stránce.

V březnu :

Počítadlo přístupů na stránky Mike dosáhlo 1. března 2002 stavu: 1000

V lednu :

Počítadlo přístupů na stránky Mike dosáhlo 1. ledna 2002 stavu: 500

Na Nový rok 1.1. 2002 se před prodejnou OTTIS v Mělníku Pšovce sešlo něco přes 40 cyklistů. Teplota -5 stupnů byla přijatelná, neboť žádný šampus nezamrzl - všechno se vypilo. Po dobře upravené silnici by se jelo dobře nebýt nepříjemného protivětru a u některých jedinců i ztracené formy. Ale až na jednu výjimku všichni pod kopec dojeli, mj. 5 statečných žen. Po nezbytném přípitku a focení nahoře u rotundy se někteří účastníci ihned vraceli domů. Silničářské jádro zůstalo v horní hospůdce, kdežto 15 členná skupina cykloturistů sjela dolů do Vražkova. V tamní poloprázdné hospodě (chyběli hosté i proviant) jsme si při čaji vyslechli od Lucie K. a Michala J. novinky o připravované cestě kolem světa. Poté jsme dokončili objezd kolem Řípu a udělali tradiční fotozastávku před blázincem v Horních Beřkovicích, kde se s námi zvěčnil i jeden z chovanců ústavu. Z Lužce nad Vlt. jsme dokonce jeli kousek po zasněžené cyklostezce a poslední malou pauzu si dopřáli na hořínských zdymadlech. Podle účastníků velmi vydařenou akci letos na kameru točil Jirka Bartoš, autem nás „jistil“ jako v předchozích letech Slávek. Najeto necelých 50 km.