Toto heslo vzniklo 18.8.1996 v Itálii při cestě na sedlo Colle del Nivolet 2 612 m. Zde končí asfaltová silnice. My jsme se (s koly s bágly) dostali dál, stejně jako rok předtím v Pyrenejích - viz Pepovy "Drsné Pyreneje".

Průzkumné cesty i nadále zůstávají naší nejoblíbenější činností.

EXPEDICE 2009

Trek kolem Annapuren

Procházka dlouhá 297 km se vyvinula z pěšího Treku kolem Annpauren v Nepálu 14.10. - 5.11. Akce nebyla vyloženě expediční, ale "na jistotu", tzn. zabezpečena nosiči, průvodci a všemi možnými službami jedné z nejkvalitnějších nepálských trekkových agentur. Z našich řad se zúčastnilo 10 osob (další dva jsme ze zdrav. důvodů na poslední chvíli nejeli). Všichni účastníci zvládli přechod průsmyku Thorung La 5416 m, nejvyššího bodu celé trasy, viděli "osmičky" Dhaulagiri a Annapurnu I., jakož i nižší vrcholy, mnoho údolních vesniček, Pokharu a samozřejmě i Kathmandu.
Hodně fotek a nesestříhané části jednoho z filmů se promítaly 30.1. 2010 na srazu v mělnickém muzeu.

EXPEDICE 2008

S Ernestem Evropou

se projeli Lucka s Michalem od 29.7. do 7.9., a to především po cyklostezkách v Rakousku, Itálii a Slovinsku. Statistika: za 41 dní našlapali 3 545km, pes Ernest 735 km uběhl, měli 9 píchnutých duší (všechny Ernest na svém vozíku).

Předchozí cesta (prosinec 2007 - únor 2008) je zavedla (bez Ernesta) do Patagonie.
Deníky a spoustu dalších zajímavostí a informací z těchto i předchozích cest najdete na jejich webu, který vytvořil a neustále aktualizuje Kalimero.

Paťas na cestách

Po celý rok 2008 byl na cestách (od května 2007) náš oficiální webmaster Patrik Matocha. Přes Austrálii, kde strávil nejvíce měsíců, putoval do Jižní Ameriky, kde mj. podnikl několik výstupů na vysoké hory, viz "Výškové rekordy - pěší" níže na této straně. Do Čech se vrátil v únoru 2009.

EXPEDICE 2007

2 x 66 po Route 66!

O naplnění svého dalšího dlouho odkládaného cestovatelského snu nám poreferoval František Šesták z Blatenska. 3. května se s novým spolujezdcem Janem Hájkem z Plzně (oběma je 66 let!) vydávají do USA projet na osvědčených krossových kolech Galaxy dnes již legendární silnici Route 66, tedy celou dochovanou původní trasu 2 278 mil ve směru z Los Angeles do Chicaga. Čeká je mj. 8 států, 300 km pouště, indiánská území a několik velkoměst. Držíme palce!!!

A jak to dopadlo? Už 15.6. Franta poreferoval:
Vrátil jsem se z cesty napříč Amerikou. Se svým spolujezdcem Janem Hájkem z Plzně jsme projeli celou ROUTE 66 z Los Angeles do Chicaga. Podmínky byly náročnější, než jsem očekával, tropická horka v pustinách a hlavně ty nekonečné vzdálenosti. Ujeli jsme za měsíc 4 tis. km /také díky těm vzdálenostem mezi jednotlivými záchytnými body/, stačili jsme si odskočit /tedy odjet autem/ na G.C. a Death Valey atd. Neměli jsme žádný závažnější problém ani s kolem, se zdravím, ani jiný. Musím se přiznat, že jsme sklízeli nečekaný obdiv od řidičů všech vozidel, od pohodlných a přetloustlých Američanů, ale největší radost jsme měli ze setkání s krajany a oni také. Hrdě se k nám hlásili a všude se s námi prezentovali - to potěší. Pozdrav všem přátelům FŠ

EXPEDICE 2006

Na hliníkovém oři Divokým západem

Další cesta Lucky a Michala. Tentokrát netrvala tři roky, ale jen tři měsíce (červen až srpen). Byla zaměřena na národní parky U.S.A. Trasa, deník a další informace jsou na samostatném webu, který stejně jako ten předešlý vytvořil Kalimero.

EXPEDICE 2005

Cesta kolem světa všemi kontinenty

1.5. 2002 odstartovala Cesta všemi kontinenty Lucie Kovaříkové (*1972) a Michal Jona (*1971). Koncem dubna 2005 se vrátili po trase Vídeň - Bratislava - Malacky - Kyjov - Brno - Třebíč - Pelhřimov - Jindřichův Hradec - Písek - Beroun - Praha, obora Hvězda. Poslední etapa se jela v neděli 1.5. 2005. Lucie se stala první Češkou, která objela svět na kole bez podpory doprovodného vozidla.
Podobně jako úvodní etapy v roce 2002, i dojezd na jaře 2005 připravoval náš cykloklub společně s časopisem Cykloturistika a byl přístupný veřejnosti - oba cestovatele v závěrečných dnech (už od Vídně) doprovázely desítky slovenských a českých cyklistů.
Více o dojezdu najdete zde. Souhrn je na straně UDÁLOSTI 2005.

EXPEDICE 2004

Indický Himálaj na kole

V sobotu 4.9. odletěl z Vídně do Dillí expediční tým ve složení Josef Honz, Martin Vejmělka, Arnošt Pavlištík, Dalibor Votýpka a Josef Tižek. Cílem téměř šestitýdenní expedice bylo projet severozápadní část Himálaje, kde vedou silnice na nejvyšší průsmyky na světě.

Zprávy a maily, zaslané Josefem Honzem :

4.9. Na odjezdu z Brna byla Česká televize, natočený materiál bude odvysílán v regionálním zpravodajství 6.9. "Tiskový mluvčí" Marek Šmoldas pořídí záznam.

5.9. Jedeme na kolech z Chandigaru do Shimlu. Je to síla! Přes hodinu jsme montovali kola, 100 zvědavců. Vedro, honem do hor.

8.9. Jsme v podhůří Himálají, za sebou průsmyk 2700 m, zítra aklimatizační průsmyk nad 3000 m, pak směr Manali. Zvykáme si na ostrá jídla, jinak vše O.K.

11.9. Zdravíme všechny z Himálaje! Jsme v Manali, což je věhlasné hašišové doupě, ale též vstupní brána do Vysokého Himálaje. Před námi je stěžejní část expedice - 470 km dlouhý přejezd Himálaje přes průsmyky nad 5000 m n.m. Za sebou máme 2 aklimatizační průsmyky, jeden nad městem Shimla 2700 m (celkem pohodovka) a druhý Jalori la 3200 m - dost drsné, vyjíždělo se z údolí 800 m za ukrutného vedra 40 C, nahoře písek, kamení, strmá cesta. Jsme zatím v pohodě. Držte palce, at nám přeje počasí. Pokud půjde vše dobre, ozveme se za 10 dní z Lehu.

19.9. Zdravíme všechny z Lehu! Přejeli jsme Vysoký Himálaj!! 470 km dlouhý přejezd přes hory a doly po převážně úzké silničce nad propastmi byl jedinečným zážitkem. Dvakrát jsme vyjeli nad 5000 m n.m., včetne druhého nejvyššího sedla na světě - Tanglang la 5360 m n.m. Vlastní přejezd byl bez větších problémů, nepočítáme-li vichřice a sněhové vánice ve vyšších polohách, defekty, bolesti hlavy apod. Spali jsme většinou u domorodců v jurtách. Máme ujeto celkem 870 km. Nyní jsme v Lehu a zůstaneme tu asi 4-5 dní. Máme v plánu pokořit nejvyšší sedlo na světě - Khardung la 5606 m n.m. Poté zkusíme zamířit na západ směr Kargil a Shrinagar. Počasí je zatím příznivé a milosrdné. Žádné zdravotní potíže nejsou.

22.9. Včera ve 13 hodin místního ěasu jsme pokořili nejvýše položený silniční průsmyk na světě - Khardung la 5602 m n.m.!!! Hrozné, ale hezké...
Zítra odjíždíme z Lehu, pěkného městečka v srdci tzv. Maleho Tibetu a míříme na západ přes Kargil do Zanskaru a dále do Shrinagaru. Jsme v pořádku, ozveme se zřejmě až ze Shrinagaru - asi za 10-14 dní.
Pepa, Martin, Arnost, Dalibor, Pepa T.

6.10. Zdravíme z Schrinagaru, hlavního města indického státu Kashmir. Jsme tu už třetí den, ale až teď jsme se dostali na internet a jde proud. Městu se přezdíva indické Benátky, to kvůli plovoucím zahradám a tak i ubytování máme stylové - bydlíme v přepychovém viktoriánském hausbotu (za neuvěřitelně levné peníze) a připadáme si jak Maharadžové. V předchozích týdnech jsme v horách v zaprášených hospodách nebo u domorodců jedli a pili z plechového nádobi a teď najednou překrásný porcelán, příbory, starodávný vyřezávaný nábytek, dobré jídlo, fakt nádhera. Odoláváme obchodníkům, kteří k nám připlouvají na člunech s různým zbožím a službami - kašmírskými koberci počínaje a kadeřnictvím konče (pravda, oholit bychom potřebovali :-)). To co předvádějí a jak se vychvalují se neda nazvat jinak, než velkolepé divadlo a válka nervů. Občas někdo z nás podlehne a začíná další divadlo - smlouvání ceny.
Zde v Schrinagaru v podstatě skončila cyklistická část expedice. S vysokými horami jsme se rozloučili průsmykem Zojila a pak den a půl klesali do nížin. Předtím jsme ještě v Kargilu odbočili na jih a udělali si pětidenní zajížďku do zapomenutého himálajského království - údolí Zanskar, kde se doslova zastavil čas a turisté sem moc nejezdí. 240 km dlouhá trasa po kamenité cestě pres průsmyk Pensila (4300 m) uprostřed zasněžených štítů a ledovců byl nezapomenutelným zážitkem, stejně pak i zpáteční čtrnáctihodinová cesta džípem s poněkud nejistým řidičem.
Zítra bychom měli odjet autobusem do Dillí (cca 1000 km), kde kola necháme na hotelu, a zbývajících pár dnů se budeme věnovat klasické turistice. Jsme v pořádku, nepočítáme-li takové ty drobné cestovatelské střevní potíže, protože nám předčasně došla slivovice. Část této prevence nám totiž ukradly děti v Zanskarském údolí (doufejme, ze jsou na živu)!
Ozveme se z Dillí, jak to bude možné. Jakmile opustíme Kashmir, měl by fungovat i mobil.
Pepa, Martin, Dalibor, Arnost, Pepa T.
PS. Odpověď na dotaz: ve výšce 5000 m byla pěkná kosa :-)) Sněžilo

11.10. Přetrpěli jsme 27 hod cestu do Dillí a jsme rádi, že jsme neskončili někde v propasti, protože řidič byl úplný cvok a jel bezhlavě brzda-plyn. Navíc zdejší řidiči s oblibou předjíždějí všude a za všech okolností, nejlépe v nepřehledných zatáčkách. O adrenalinové okamžiky nebyla nouze. Dillí to je jeden velky dopravní blázinec, cesta na kole z nádraží byla fakt síla. Kola teď odpočívají na hotelu, je praktičtější se po Dillí pohybovat pěšky nebo najatou rikšou.
Zpáteční let je potvrzen, v pátek 15.10. v 6:15 přistaneme ve Vídni. Autem pak do Brna.
Pepa, Martin, Dalibor, Arnošt, Pepa T.

15.10. se expediční tým přímou linkou Dillí - Vídeň v pořádku vrátil do Evropy.

Také v roce 2004 pokračovala Cesta všemi kontinenty, která odstartovala 1.5. 2002.

EXPEDICE 2003

Karpaty 2003

V pátek 27.6. se účastnící výpravy Martin Vejmělka, Karel Dostál, Arnošt Pavlištík, Dalibor Votýpka a autor těchto řádek po 20 dnech putování Ukrajinou a Rumunskem vrátili v pořádku domů. Během cesty toho zažili opravdu hodně - třeba 6 km brodění bahnem (na silnici II. třídy!), bujarý večer s profesory místní ZŠ, zbloudění v Rumunsku pod Fagarašem a mnoho dalšího. Znovu se potvrdila známá pravda, že v horách žijí dobří lidé. V nížinách se účastnící příliš nezdržovali, tam občas hrozilo dostat kamenem do hlavy, jednou dokonce po nich letěly kovářské kleště. Celou cestu pečlivě zdokumentoval zkušený kameraman Arnošt. Film z jeho studia APA měl premiéru 10.1. 2004 v Brně. Josef Honz

Jižní Amerika tentokrát bez kol

Ve dnech 10.1.- 14.2. se uskutečnila expedice do Peru a Bolívie s návštěvou Limy, Cusca, Machu Picchu (Inca Trail ), Puna, jezera Titicaca (a koupání v něm), La Pazu (s výstupem na horu Chacaltayu - 5395m), amazonské jungle (plavání s aligátory), Arequipy (s výstupem na vulkán Misti - 5825m), Nazcy (přelet nad obrazci), oázy Huacachina (sandboardování na písečných dunách) a Pisca.
Patrik Matocha, Miloš Kovář

EXPEDICE 2002

Dvoutisícová sedla na francouzsko-italském pomezí

přejel ve dnech 10.- 23.6. 2002 expediční tým ve složení Josef Honz, Martin Vejmělka, Karel Dostál, Dalibor Votýpka a Arnošt Pavlištík. Posledně jmenovaný celou akci natočil a později ve svém studia APA v Hustopečích nad Bečvou vyrobil krásný film. Chlapci přejeli (vše natěžko!) mj. Agnel 2748 m, Sampeyre 2284 m (je na trase Giro d´Italia 2003) Faunieru / Morti 2481 m, Lombardu 2350 m, Cayollu 2326 m, Champs 2087 m, Allos 2250 m, vyškrábali se i na vyhlídkový vrchol Bonette 2862 m (silnice vede do 2802 m).

Cesta všemi kontinenty

odstartovala 1.května 2002. Lucie Kovaříková (*1972) a Michal Jon (*1971) chtějí najet 70 000 km v 33 zemích.

Dílčí cíle:

- dosažení nejjižnějších bodů Austrálie, Ameriky a Afriky
- první české cyklokilometry v Antarktidě (!) a Grónsku
- první český přejezd Austrálie ze západu na východ

První etapy jsme pořadatelsky zajišťovali - viz strana UDÁLOSTI 2002. Další osudy obou dobrodruhů na této cestě jsou na internetové adrese expedice.

Termín návratu je jaro 2005 po trase Vídeň - Bratislava - Malacky - Kyjov - Brno - Třebíč - Pelhřimov - Jindřichův Hradec - Písek - Beroun - Praha, obora Hvězda. Poslední etapa je v plánu v neděli 1.5.2005. Na všech etapách je možno oba cestovatele doprovázet.

EXPEDICE 2001

Expedice Portugalsko + Sierra Nevada

se konala 15.9.- 6.10. 2001. Potvrdilo se, že z těchto dvou destinací je cykloturisticky zajímavější španělské pohoří Sierra Nevada. Nasvědčovalo tomu i množství turistů, které jsme v horách potkávali. Portugalsko má jiná kouzla, především pobřeží Atlantiku a jeho ohromné vlny, ale i celosvětově známá poutní místa, např. Fatimu. Na silnicích se však pohybuje mnoho aut, nikde neexistují cyklostezky, cyklisti tu snad také neexistují. V Lisabonu se dostanete na druhý břeh jedině přívozem, po mostě nemáte na kole šanci. Největším zážitkem byl bezesporu přejezd španělského pohoří Sierra Nevada, kde jsme pobyli cca 20 hodin ve výšce nad 3000 m. Účastníci expedice Titicaca '98 se shodli, že krajina byla velice podobná, tedy stejně krásná jako ta, kterou před třemi lety projížděli v Peru. Expediční tým tvořili K. Dostál, Honz, Pavlištík, Třetina, Vejmělka a Votýpka. Nejvíce kilometrů (přes 1500) najela dvojice Dostál + Vejmělka, která na Pyrenejský poloostrov odcestovala již 15. září.

Nejstarší údaje jsou z 1. české cykloexpedice do Peruánských And - TITICACA´98. V šestičlenné sestavě z členů MIKE Josef Honz (vedoucí expedice), Karel Dostál a Martin Vejmělka. Za šest týdnů v jižní Americe zvládli 1900 km na kole a 150 km pěšky.

... a když vyjdeš až na samý vrchol hory, stoupej dál.

text pohledu, který zaslal v červenci 1997 tulák Vláďa Chmelíček z Řecka